Hračky pro kojence?

Vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce a nám přišlo domů několik letáků s hračkami, které jsou prý úplně nezbytné pro kojence. Tak jsem se rozhodla sepsat, co opravdu využije pár měsíční mimčo na hraní. Vycházím z toho, s čím přijde do styku během dne naše dcera a na co nedá dopustit.

Začneme pěkně popořádku.
Dcera má sice v postýlce pár plyšáků, ale ty jsou tam spíš pro ozdobu. Její nejoblíbenější hračkou hned po probuzení jsou mantinely v postýlce, kde začne nejprve hladit medvídky na nich zobrazené, následně po krátké předehře přechází k útoku a snaží se mantinely strhnout. To se jí většinou podaří tak napůl, takže po pár minutách znuděně přenáší svoji pozornost jinam. Nejčastěji to bývá na hrací kolotoč. Nejdřív jemně začne pinkat do jednotlivých plyšáků, po rozehřátí přechází do útoku a chudáky plyšáky roztáčí do vrtulí. A jelikož nedávno zjistila, že má nohy, tak mezi ně čapne nejbližšího plyšáka a začne s ním zkoušet zvedačky. Mezitím dál roztáčí hračky na kolotoči. A tahle aktivita jí vydrží většinou dvacet minut a je sranda to sledovat.
Pak následuje zuřící křik, kterým dcera naznačuje, že je na řadě její nejmilovanější hračka.
Maminka.

Maminka, teda já, nastupuji na svoji pravidelnou šichtu, tedy být dceři k dispozici po celý den. Už po cestě k přebalovacímu pultu hledá vlasy za které by mě mohla zatahat. Ač se vlasy snažím vázat do copu lépe a lépe, dcera každý nový den snadněji a snadněji nějaký ten vlas odněkud vytáhne. Pak zatáhne a samozřejmě jí pár vlasů zůstane v ručičce. A to už vzhledem k hormonům mám na hlavě pomálu vlasů.

Dále se nacházíme u přebalovacího pultu, kde se malá pravidelně snaží přesunout vatové tamponky a krém na opruzeniny, vytahat pár vlhčených ubrousků ven nebo je alespoň shodit ze stolu. Pokud se  její plán nedaří podle jejích představ, začne být vzteklá a kopat svýma nádhernýma nožičkama do mého podbřišku. Tam přesně ví, kam zacílit, aby se trefila do jizvy po císařském jizvu. Odměnou její přesnosti, jsem já svíjející se bolestí.

Nyní přecházíme zpět do ložnice. Během této krátké doby se mi dcera většinou snaží přepočítat zuby v ústech nebo přerazit nos. O štípání do bradavek během kojení se raději nebudu moc rozepisovat.
A rovnou zamíříme na další hračky, které jí dělají společnost přes den. Těch ani moc není. Top hračkou je nyní dudlík, který si dokáže donekonečna vyndávat a zandávat zpět do pusinky. Většinu času tráví spíš tím zandáním, jelikož často si ho snaží nacpat místo do pusy do nosu.  Dále si vystačí s čímkoli co vydává zvuky. Může do toho pořádně udeřit nebo s tím ve zběsilém tempu chrastit nebo praštit.  Pro tyto příležitosti vám můžu doporučit vynikající hračku s téměř nulovou investicí a není to nic jiného než plastová krabička od krému a v ní alespoň dva kolíčky na prádlo. O zábavu má vaše dítě postaráno na celé dopoledne. A v případě zničení hračky to vaši peněženku ani moc nebolí. A ušetřit můžete i na hrací podložce s hrazdičkou. Nám osvědčila natažená textilní guma přes postýlku, kolíbku..., na kterou zavěsíte všechny možné hračky.

V mezičase během dne si naše dítě snaží sundávat svrchní oblečení nebo nám aspoň ukázat holé břicho. Nevím, jestli se nemám začít obávat, co z té naší holky asi bude.
Po vyčerpání začne znovu zuřící křik, tentokrát s podtitulem, mámo, dej sem mazlíka, chci spát. Mazlík není žádný muchláček do postýlky nebo plyšová hračka, ale obyčejná plena, ke které se malá schoulí. Pro lepší efekt na ní můžete udělat uzel a hned máte další hračku.  Pak po náročném vysílení přichází konečně spánek a takhle je to celý den pořád dokola. V podstatě vám tedy stačí dudlíky, látkové pleny, vše potřebné k přebalování, něco připomínající vlasy a cokoli co může dítě narvat bez újmy do pusinky nebo vám s tím chrastit na nervy.
Tolik ve zkratce k ,,hráčkám, které mít určitě doma pro kojence.